Jak jsme krmili medvědy

Ve středu 10. května 2017 žáci z 3. třídy vyjeli na výchovně vzdělávací program Kdo má všech pět pohromadě? do brněnské zoologické zahrady. Od chvíle, kdy si nás paní lektorka vyzvedla u hlavní brány, jsme se nezastavili: procházeli jsme kolem klecí a výběhů vhodně vybraných zvířat a dozvídali jsme se mnoho zajímavostí o jejich dokonalých smyslech, kterými je příroda moudře vybavila. Výuku doplňovaly hry, kterými jsme si otestovali, jak máme určitý smysl rozvinutý my – lidé: ať to byl sluch, zrak nebo hmat. Bohužel jsme zjistili, že máme do zvířecí úrovně těchto smyslů opravdu hodně daleko, jen ve hmatu jsme dosáhli určitých povzbudivých výsledků.

Paní lektorka šikovně naplánovala návštěvy zvířat v době krmení, takže jsme mohli dát oříškovou svačinu papouškovi Ara, kterého nám donesla na ruce jeho ošetřovatelka. Velmi zajímavé bylo krmení surikat. Pozorovat tyto roztomilé šelmičky, jak se s chutí zakousnou do jednodenních kuřátek, byl pro některé překvapující zážitek.

Nejvíc se nám ale líbili hnědí medvědi – nejdřív jsme pozorovali mámu s loňským mládětem. Synáček – byl to už pěkný macek – jí nedal pokoj a stále si vyžadoval její pozornost a chtěl se požďuchovat. Byla už z toho, chudinka, celá „ucasnovaná“.

Pak přišel ošetřovatel s kbelíkem nasekaných ryb. Medvědi si sedli na bobky a vzorně čekali, až jim ošetřovatel přihodí rybku, kterou dovedně chytali do tlamy ještě ve vzduchu. Ošetřovatel se stále rozhlížel a pak zavolal: „Myško, kde jsi, pojď si pro svačinku!“ A pak jsme ho uviděli – Myška byl obrovský několikametrákový samec. S rozvahou svého majestátu se přikolíbal ke své rodince, přisedl způsobně na bobek a za každou hozenou rybku předními tlapami zamával. Jak jsme byli rádi, že nás od těch roztomilých medvídků dělí bezpečný příkop.
Čas vymezený pro náš program s lektorkou utekl jako voda a nám se vůbec nechtělo domů. Byl to moc hezký den.

Text a foto: Mgr. Jana Sedláčková