Potraviny jak je neznáme na druhém stupni

Letošní Dne Země na druhém stupni se věnoval dnes tak aktuálnímu problému jako jsou potraviny a jejich vliv na naši planetu. Stále častěji se již v obchodech setkáváme s vyznačením země původu dané potraviny nebo i s prvními vlaštovkami v prodeji tzv. křivých potravin. A proč jsou to pro nás spotřebitele tak užitečné informace? Můžeme si vybrat, jestli si koupíme jablka ze Španělska nebo ta naše. Cena je stejná. Tak v čem je rozdíl? Rozdíl je v jejich délce cesty na náš stůl a tak i následně v množství vypuštěného CO2 do ovzduší, než se dopraví na náš talíř.
Například takový česnek z Číny se k nám dostane až rok po sklizni a urazí 23 000 km! Cesta 1 kg čínského česneku zatíží životní prostředí 300 g oxidu uhličitého. Mluvíme o uhlíkové stopě potravin. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, našeho života nebo jedné cesty apod. Žáci si sami mohli vyhledat, které potraviny k nám putují z největších vzdáleností. Jsou to banány a ananas z Kostariky, česnek z Číny nebo mandle z USA. Zjistili, že nejvíce ovoce a zeleniny dovážíme ze Španělska. Paradoxně hlavně ty, které si můžeme vypěstovat i sami u nás doma.

Odkud k nám cestují naše potraviny?

Dále se žáci dozvěděli něco i o vodní stopě potravin. Například, že na výrobu jedné sklenice mléka nebo vypěstování jednoho kilogramu brambor je zapotřebí 250 litrů vody, na 1 kg rýže 3400 litrů vody, na 1 kg čokolády 24 000 litrů vody a na jeden hamburger je zapotřebí 2400 litrů vody.
Další stanoviště se zabývalo plýtváním potravinami a možnostmi jeho omezení. Ročně se kvůli vzhledu vyhodí až 20 procent zemědělské produkce. To, jak musí jednotlivé druhy ovoce a zeleniny vypadat, určují především interní normy obchodních řetězců. Například přestože jsou jablka kvalitní a zdravá, nelze bohužel většinu z nich jako čerstvá jablka prodávat. Jsou moc malá. Díky tomu půjde často až sedmdesát procent úrody jablek na další zpracování do moštů a dalších produktů z jablek.
Žáci zjistili, jakým potravinám a proč se říká křivé potraviny nebo co je to paběrkování na polích. Do boje s plýtváním potravinami se dalo i Tesco jako třetí obchodí prodejce hned po internetovém obchodu s potravinami Rohlik.cz a Penny Market. Zákazníci si již můžou vybrat ze čtyř druhů křivé zeleniny, která se prodává se slevou: zakroucené mrkve, velikostně nevšední jablka, brambory či řepa jsou k dostání na pultech pod označením „dokonale nedokonalé“, tedy Perfectly Imperfect. Cílem kampaně je potraviny prodávat a ne vyhazovat.
Na dalších stanovištích se dále seznámili s jednotlivými odpady a jejich časem rozpadu. Vysvětlili si výhody kompostování zbytků potravin, na rozdíl od jejich vyhození do komunálního odpadu, kde jejich nedokonalým rozkladem bohužel vznikají skleníkové plyny.

Určování doby rozkladu odpadu

Co patří do kompostu?

Na chvíli se žáci přenesli i do pralesů naší planety. Nejdříve porovnali množství jedinečných rostlin a živočichů zde žijících, pak se zaměřili na příčiny kácení pralesů, a to zejména na to, kvůli kterým potravinám se dnes kácí deštné pralesy. Například velkým problémem je pěstování sóji v Jižní Americe nebo palmového oleje v Indonésii. Dále sestavovali svůj jídelníček s co nejmenší uhlíkovou stopou a učili se pracovat s mobilní aplikací Palm Oil Scanner, která sama a rychle vyhledá případný obsah palmového oleje v daném výrobku – není třeba zdlouhavě číst jeho složení, stačí přiložit mobil.

Práce s mobilní aplikací Pal Oil Scanner

Sestavování svého menu s co nejmenší uhlíkovou stopou

Na návštěvě v deštném pralese

Andrea Lastomirská