Školnímu roku odzvonila hrana, zatímco luční modré zvonky cinkají na pozdrav letním prázdninám. Začátek léta je takový, jaký má být, slunce pálí do tváře, hladiny rybníků a bazénů se v něm vyzývavě blyští a ze zmrzlinářských okének se vine vůně vanilky a exotického ovoce. Konec letošního školního roku ale typický rozhodně nebyl. Svět bojoval s nákazou a žáci, učitelé i rodiče se vzděláváním na dálku. Museli jsme se všichni řadě věcí naučit rychle, a jak se říká za pochodu, museli jsme činit rozhodnutí nečekaná a mnohdy zásadní a museli jsme být připraveni téměř na cokoli. Ze dne na den jsme rovnýma nohama spadli do úplně jiné reality. Hodně nás to poslední období školního roku naučilo, hodně nám dalo i vzalo.

Přesto věřím, že i na tento školní rok budeme vzpomínat hlavně v dobrém. Uskutečnili jsme celou řadu školních či třídních akcí, prožili spolu řadu zajímavých okamžiků a znovu si dokázali, že tam kde se chce, tam to i jde. Asi nejsložitější situaci měli naši nejmladší a nejstarší. Prvňáčci se po prvním, rozkoukávacím, pololetí měli naplno ponořit do práce, ale mimořádná opatření je dočasně odřízla od spolužáků, paní učitelky a školního prostředí vůbec. Stejně jako všichni jejich starší spolužáci byli najednou odkázaní jen na techniku a svoje nejbližší. Deváťáci zase museli čelit nejistotě jak to bude s přijímacími zkouškami, jak a kdy bude přijímací řízení probíhat a jestli se budou vůbec moct patřičně rozloučit se svými spolužáky a školou. Nebylo to jednoduché pro nikoho, školní chodby jen smutně zívaly prázdnotou.

Nejsem příznivcem ukvapených rozhodnutí, opírajících se o dojmy a emoce, a proto si hned netroufnu vyjmenovat v čem všem a jak se budeme muset zlepšit. Jsem přesvědčen, že to bude hlavně čas, přesněji řečeno příští školní rok, který nám ukáže, jak jsme celé to poslední období zvládli, co a jak se nám úspěšně podařilo a kde jsou naopak naše rezervy. Nyní však máme všichni plné právo si hlavně odpočinout a nabrat síly na další práci. Ať už se tedy vydáte za zvuky lučních zvonků, vůní dálek, nebo prostě jen k šumícímu splavu potůčku za humny, přeji vám, aby to byly chvíle krásné, plné radosti, pohody a blízkosti těch, kteří jsou vám nejbližší. Dětem přeji samozřejmě báječné prázdniny, plné sluníčka, koupání, výletů a letních dobrot.

A na úplný závěr mi ještě dovolte poděkovat všem pedagogickým pracovníků naší školy za jejich nasazení a pevnou vůli, provozním zaměstnancům za to, že vše fungovalo jak mělo a všem rodičům našich dětí a žáků za jejich obětavost, ochotu a pochopení! Děkuji a smekám.

Jiří Sliacky
ředitel školy