+420 519 433 110 reditel@skolavranovice.cz

Týden Země ve znamení barev naděje

Týden Země ve znamení barev naděje

Letošní Den Země jsme pojali tak trochu netradičně. Jednak se ze dne stal celý týden zajímavých aktivit v různých hodinách, a také dokonce celý měsíc trvající mezitřídní fotosoutěž.

Ústředním tématem letošních aktivit byla netradičně Barva. Možná někteří nyní jen stěží hledají souvislost mezi barvou a naší planetou. Ale jednotlivé barvy vznikají vlastně rozkladem bílého světla za vzniku duhy. A duha je jedna z hlavních symbolů naděje. Naděje, že se naše životy opět vrátí do normálu. Alespoň v rámci možností. Barvy můžou být veselé, můžou v nás vyvolávat pozitivní náladu a podobně. A právě proto jsme chtěli i díky barvám vnést do dlouhotrvajícímu distančního učení trochu hravého zpestření. A tak vznikly opravdu zajímavé hodiny, kde se žáci mohli dozvědět spoustu novinek ze světa barev.

SOLIL 6B

Fotosoutěž 2021: Petr Solil, 6. B

Věděli jste třeba, že jazyk, kterým mluvíme, mění i naše vnímání barev? Rusové mají různá označení pro tmavě modrou a světle modrou. V tomto jazyce není vlastně nic modrého, je to buď „sinij“ (tmavě modrá) nebo „goluboj“ (světle modrá). Ovšem když dlouhou dobu mluví anglicky, přestanou rozdíl mezi jednotlivými odstíny modré vnímat. Víte, že ještě 200 let po dovozu prvního pomeranče do Evropy v angličtině neexistovalo slovo pro barvu tohoto ovoce? Nyní se samozřejmě používá pro obojí výraz „orange“, ovšem předtím se této barvě říkalo kombinací barev, které ji tvoří, tedy „žlutočervená“. Jde o jeden úžasný příklad způsobů, jakými formují barevné kategorie celé kultury. Naopak, starověké jazyky, včetně řečtiny, čínštiny, hebrejštiny a japonštiny, neměly slovo ani pro modrou barvu.

Další zajímavosti o propojení barev a jazyka se dozvěděli v hodinách českého a anglického jazyka žáci u paní učitelky Černé. Třeba nahlédli do tajů coloroterapie, jak vzniká názvosloví barev, v lexikálních cvičeních si žáci zopakovali jednotlivé barvy a zvládli i třídní soutěž „Můj megabarevný svět“ (koláž). 6. A třída už ví, že i učení se dá oživit, třeba jenom snahou se co nejbarevněji obléct na videohovor. Paní učitelka Blažková si pro své žáky taktéž nachystala zajímavé práce do hodin českého jazyka a dějepisu. Třeba pravopisné cvičení „Včely a barvy“. I učení se pravopisu může být poučné.

Barvy hrají v životě člověka obrovskou úlohu. A tak žáci 7. ročníků nahlédli v hodině dějepisu do tajů symboliky barev ve středověku (symbolika barev středověkého oblečení, erbů, vlajek…). V chemii si u paní učitelky Masaříkové žáci prakticky vyzkoušeli změnu rostlinných barviv vlivem změny pH prostředí, což si každý žák ověřil domácím pokusem s červeným zelím. Čili se výuka dostala z teoretické roviny do praktického života a zkušeností. V zeměpise si s paní učitelkou Beňušovou pomocí barev zpestřili učivo o průmyslu, kde si každý žák sám vymyslel své barevné označení jednotlivých odvětví průmyslu a vznikly tak krásně barevné pracovní listy.

DZ 1

K zeměpisu patří i cestování. Věděli jste třeba, proč jsou cestovní pasy různých barev a co označují? Pas červené barvy různých odstínů (například bordó) je obvyklý pro země patřící k Evropské unii, a také ty, které do ní chtějí vstoupit, například Turecko. Země Karibiku, jako je Kuba a Dominikánská republika, zpravidla používají modrou barvu. V zemích Jižní Ameriky — Brazílii, Argentině, Paraguayi a Uruguayi — mají obyvatelé světle modré pasy. Ukrajinský pas má také světle modrý odstín, jako jednu z barev státní vlajky. Pasy Spojených států jsou dokonce černé. Většina islámských států používá zelené pasy kvůli významu této barvy v jejich náboženství. Zelená barva byla podle pověsti oblíbenou barvou proroka Mohameda a symbolizovala přírodu a život. A od zeměpisu se dostáváme k fyzice, kde žáci s paní učitelkou Odložilíkovou rozkládali bíle světlo na sedm barev duhy, dozvěděli se, proč je obloha modrá a podobně, a ukázali si pokus skládání barev.

DZ 2

S paní učitelkou Karpíškovou si pak žáci 6. ročníků užili barevnou matematiku a osmáci duhovou výtvarku.

MATIKA 6.rocnik

MATIKA 6.rocnik

DZ VV

Vznik barev z bílého světla a jak vzniká duha se pak krásně propojilo i do učiva hodin přírodopisu a výtvarné výchovy. Výtvarné umění neustále pracuje jak s psychologickým působením barev na člověka, tak s jeho symbolickým významem v jednotlivých obdobích vývoje výtvarného umění. Příkladů je opravdu mnoho, od vzniku prvních barev v pravěku, jejich technologii výroby až po symboliku. No a v přírodopise se pak žáci dozvěděli třeba jak vidí zvířata, která vidí ultrafialové barvy a k čemu jim to slouží, jak a proč mění svou barvu chameleoni nebo chobotnice. Jaká barviva poznáme, jak vznikají, k čemu slouží.

Barva může mít maskovací funkci, výstražnou nebo ke kamufláži. Třeba když se moucha pestřenka snaží vzbudit dojem, že je jedovatá, pomocí černé a žluté barvy. Některá zvířata jsou dokonce bez barev. Nepotřebují ji, a tak jsou průhledná. Třeba jeskynní a hlubokomořští živočichové trvale žijící ve tmě. Asi nejzajímavější bylo zjištění, že modře vypadající zvířata a rostliny vlastně nemají v sobě žádné modré barvivo, ale využívají principu, že se sluneční světlo láme tak, že v určitém úhlu a za té správné vlnové délky selektivně odrážejí modrou složku světelného spektra nebo dochází ke změně barvy vlivem změny pH. Kdyby byly šupinky motýlů uspořádané jinak, nebo jestliže by něco jiného než vzduch vyplnil mezery mezi nimi, modrá by zmizela.

Barvy měly odjakživa i komunikační funkci. Třeba plicník lékařský a jeho odstíny od růžové přes fialovou až po modrou. Kvítky mají zpočátku růžovou barvu, v plném rozkvětu později fialovou, ta po opylení přechází v modrou. Toto střídání nezávisí na vnějších podmínkách, ale je způsobeno změnou reakce buněčných šťáv z kyselé na zásaditou. Dá se předpokládat, že změny barev jsou současně signálem pro hmyz, neboť barva ukazuje, v kterých květech je ještě nektar. Pozorováním bylo zjištěno, že některé druhy hmyzu navštěvují pouze květy růžové.

Osmáci se pak dozvěděli o propojení barev a nemocí. Seznámili se tak s léčebnou metodou chromoterapií nebo se dozvěděli něco málo o čakrách v lidském těle. Deváťáci si přidali ještě vztah minerálů, jejich barev a léčivých účinků. Ví, z jakých jedovatých kovů vznikají právě ty nejkrásnější červené barvy, jako je například rumělka. V Číně se údajně používala již ve čtvrtém tisíciletí před Kristem a je to právě zde, kde získala důležitý kulturní význam. Není divu, že se v čínském prostředí vyskytuje tak často, červená je totiž v této asijské zemi považována za šťastnou barvu. V Římské říši byla rumělková červeň tak drahá, že se téměř rovnala ceně zlata. Sami jste se mohli přesvědčit, že není rozdíl mezi učivem přírodopisu, fyziky, výtvarné výchovy, chemie ani jazyků. V přírodě je totižto vše propojeno, jako v životě. Čili žáci mohli jeden a tentýž přírodní jev zkoumat z různých úhlů pohledů v různých předmětech.

Součástí letošní akce byla i fotosoutěž, cílem které bylo vytáhnout děti od počítačů ven do přírody a zároveň je naučit se tak trochu vnímavěji dívat na své okolí. Což se povedlo. Do fotosoutěže se dokonce zapojila i jedna paní učitelka a paní asistentka, aby podpořily svou třídu. Tématem fotosoutěže bylo „Fotíme zvířata ve volné přírodě“.

LIZALOVA 8A

Fotosoutěž 2021: Michaela Lízalová, 8. A

Vzhledem k velkému zájmu za strany žáků a nadšení zasílat fotky nejenom volně žijících zvířat v přírodě, ale i svých mazlíčků a exotických zvířat z dovolené nebo výletů, se původní kategorie „Zvířata ve volné přírodě“ rozrostla o další, a to „Krajina v pandemii“, „Domácí mazlíčci“ a „Cizokrajná zvířata“. Celkem bylo zasláno 479 fotek a do soutěže se zapojilo 44 % žáků druhého stupně. Zapojily se všechny třídy. Nejvíc fotek zaslala 6. A třída (155 fotek, zapojených 79 % žáků třídy).

GALERIE FOTOSOUTĚŽE: https://andilast.rajce.idnes.cz/Den_Zeme_2021_-_fotosoutez/ 
My se právě vracíme do školy a život se opět víc začíná podobat normálu, na který jsme zvyklí. Čili duha, jako symbol naděje v období pandemie, funguje.

Mgr. Lastomirská, koordinátorka EVVO